Ochočování
Zabydlení
Z obchodu jděte tou nejkratší cestou a doma pískomila hned uložte do klece. Někdy se doporučuje, aby se přiložila přepravka ke kleci, aby pískomil vylezl sám, ale podle mých zkušeností je tak vystrašený, že je lepší vložit ho do klece ručně, než čekat, až se odhodlá vlézt do cizího prostoru. Teď se pískomil pravděpodobně zašije do domečku nebo chráněného koutu. Pokud přinesete malou skupinku, bude si navzájem dodávat odvahy a dříve začne klec zkoumat. Na zkoumání nechte pískomilům dost času, než začnete s ochočováním, počkejte aspoň jeden den, lépe však dva.
Pokud pískomilové dostanou v prvních dnech průjem, není to pravděpodobně známka nemoci, průjem je způsoben stresem. Měl by však brzy přestat. Pokud nepřestává, už může to být nemoc. ( viz. Nemoci ).
Co dělat, když už mám doma jednoho pískomila?
Přidáváme jednoho nebo více pískomilů k již fungující skupině: Pokud už doma máte doma skupinku pískomilů, je těžké přidat k nim dalšího/ší. Pokud máte samce a přidáte k nim samici, budou se o ni prát, Když dáte k samcům jednoho nebo více samců, bude to stejné. Může to jít, když přidáte k samicím stejně starého samce, ale není to pravidlo. U samičky k samicím opravdu nevím, ale šance je rozhodně větší než u samců, problém je obecně v tom, že pískomilové nepotřebují dalšího člena skupiny.
Přidáváme jednoho pískomila k jednomu pískomilovi: Zde je to jednoduší, protože zvířátka cítí potřebu kontaktu a dokáží se trochu uskrovnit. Nejsnazší je dát samici k samci, ale musíte nechat samici uklidnit v rezervní kleci nebo ve starém akvárku, jinak by mohla mít ze samce panickou hrůzu. Leia s Williamem se nejprve pošťuchocvali, ale za týden už spolu spali v jednom hnízdě. Když je to naopak, je dobré samici z klece vyprostit, nechat samce klec označkovat a prozkoumat a pak do ní dáte samici zpět. Buďte ale opatrní, samice může být agresivní. U dvou samic raději použijte stejný podstup jako u samců, kde problém opět nastane. Zde je možná lepší spojovat různě stará zvířata, aby bylo snažší urovnat si hierarchii. Nechte obě zvířata navyknout jejich klecím a pak je nechte běhat v jedné místnosti. Když je uvidíte mírumilovně spolu, zkuste je umístit do úplně vyčištěné klece a bedlivě je pozorujte. Když se budou hodně prát, zase je oddělte. Nejlepší je od začátku chovat více pískomilů, ale někdy ( když třeba jeden pískomil uhyne ) musíte tento problém překonat. Bohužel, někdy se vám seznamování nemusí vůbec podařit, vše je opět velmi individuální.
Ochočování
1. krok: Nejprve musíte pískomily navyknout na vaši ruku. Položte ji do klece a nechte pískomily, aby ji prozkoumali. Problém je v tom, že pískomilové ze začátku rádi ruce jemně okusují, ale někdy můžou kousnout natrvrdo. Pokud se to stane, pokud možno rukou necukněte, aby se vás pískomilové nelekli, ale stáhěte ji pomalu zpátky. Pokud ale vždy zařvete a ruku hned odtáhnete, pískomil se vás bude bát a navíc bude vědět, že jedno kousnutí ho spolehlivě cizí věci v teritoriu zbaví.
Co od začátku dělat proti kousání: Následující rada se praktikuje u potkanů, ale potkani jsou inteligentnější než pískomilové a tak nemusí být u pískomila úspěšná. U této praktiky musíte být odolní. Pokud vás pískomil silně kousne, nesmíte rukou ani hnout či zakřičet, můžete pouze silně říci: „au“ nebo „ne“! Pískomil pak pochopí, že kousání mu od obtěžování nepomůže a bude mu připadat zbytečné.2. krok: Když už pískomilové vaši ruku v kleci jen očuchají a pak si jí přestanou všímat, zkuste si na ní dát několik kousků oblíbené potravy nebo uchopte pamlsek mezi prsty a dejte ho k pískomilovi. Ten, když se teď vaší ruky nebojí, by si měl z ruky krmení brát a po několika pokusech by ho nemělo rozhodit ani jemné pohlazení.
3. krok: Teď už se pískomil nebojí vaší ruky a bere si od vás potravu, tak co takhle ho zkusit nadzvednout? Pak musíte počkat, až si pískomil sedne na ruku s krmením a pomalu ho vyndavat. Při tom ho musíte přidržovat, jinak vám seskočí
Jak pískomila zvedáme?
Pískomil je rychlý a tak většinou není při zvedání čas na nějakou eleganci.
Nikdy však nezvedejte pískomila za ocásek, protože by z něj mohl zhodit kůži. Tento reflex je na dvě použití: Poprvé pískomil odvrhne špičku ocásku a většinou se nic dalšího neděje, ale napodruhé už pískomil shodí komletně celou pokožku ocásku, takže mu zbydou jen obratle. V takovém případě musíte dojít k veterináři a ten „kostěný ocásek“ usekne. Nejlépe je chytat pískomila oběma rukama, přičemž na jedné pískomil sedí a druhá ruka ho zakrývá a brání mu vyskočit.
Co dělat s ochočeným pískomilem mimo klec?
Je toho mnoho. Můžete nechat pískomila přebíhat z ruky do ruky, lézt do rukávů a výstřihů nebo sedět na rameni či v kapuci. Dejte pozor nato, že pískomil rád a dobře skáče a někdy neodhadne výšku. Mě jednou William skočil z ramene na zem ( což je 162cm ) a naštěstí jen chvíli kulhal. Proto si dobře hlídejte, kdy vám pískomil začne klouzat po zádech na zem a chyťte ho. Pokud začnou být skokyčasté, vraťte už pískomila do klece, protože už má evidentně výletu plné zuby. Někteří pískomilové se nechávají rádi hladit, zejména samotně chovaní jedinci. Wilíšek má rád hlavně drbání na tvářičkách a za ušima. Podle mých zkušeností však pískomil, který žije ve skupině svých druhů, po mazlení nijak zvlášť netouží a po ruce vám z klece vyšplhá spíše nedopatřením nebo proto, že ho ruka vynese ven z klece. Na tom však můžete založit svou strategii vyndavání. Další možnost je pískomila odříznout v koutě klece a zde ho zvednout. Jinak pískomila hladíme za ušima na zádech a třeba se jednou dočkáme zavřených očí, blaženého mlaskání a štronza.
zdroj: http://www.ipiskomil.estranky.cz/clanky/ochocovani.html